Červen 2012

Vzpomínková

21. června 2012 v 10:36 | Hank009 |  Články
Někdy si člověk nemůže jednu věc zapamatovat ani za zlaté prase. Asi jako já, když jsem dnes znovu totálně bez energie a sexualně nadržený zároveň. Četl jsem o tom už dvakrát. Jednou náhodou v časopise, potom jsem si na to snažil vzpomenout ale nikdy jsem si nevzpomněl přesně proč tomu tak je. Proč jsou chlapi druhý den po chlastu nadržení? Tak jsem si sedl k internetu a vyhledal si to. Člověk by řekl, že když už to čte podruhé, tak by si měl něco zapamatovat a nebo by se mu to mělo lépe učit. Ale opak je pravdou. Dnes, se zase na to snažím vzpomenout. Jediné, co vím, a to určitě jen domněle a zcela nesprávně, je to, že za to můžou nadvarlata. Nevím proč, ale asi se po tom chlastu nějak hormonálně zblázní a snaží se produkovat testosteron, který po tom chlastu v těle chybí. Každopádně, co si pamatuju je to, že se jim to moc nedaří. Takže se chlapský tělo cítí jako by mu v krvi proudilo obrovský množství testosteronu, ale opak je pravdou. Kolují mu tam akorát nějaké náhražky, takže když pak příjde na věc, tak ten sex většinou nestojí skoro za nic.
U mě je to jakoby více skutečné. Nebo alespoň myslím. Problém je v tom, pokud takovou alkoholovou párty strávíte se svojí přítelkyní, manželkou, či milenkou tak ráno a celý zbytek dne máte obrovskou chuť se pomilovat. Ale fakt velkou! A vaší partnerce je zle, bolí ji hlava a poslední, na co by měla chuť, je právě zrovna ten sex.
Takže závidím homosexuálním mužům, kteří si to můžou druhý den rozdávat dle libosti, neboť jedou na stejné vlně. Ostatní mužům nezbývá většinou nic jiného než to vzít chlapsky do svých rukou a dát si jednu "vzpomínkovou".

Nenaznačíš!

20. června 2012 v 22:02 | Hank009 |  Články
Někdy přemýšlím o tom, jestli vůbec jsou ženy schopné přijít na to, jak jednat s muži. A teď tím nemyslím to, že s nimi bravurně manipulují a ti si toho ani nevšimnou. A když všimnou, nastává proces popírání, svalování viny na muže, v krajních mezích i vytahování dávno vyřešených problémů a dělání je exemplárními případy.
Mám na mysli to, když žena chce po muži, aby něco udělal ale neřekne mu to. Nebo aby se choval nějakým způsobem. Žena mu to naznačí a chybně předpokládá, že ten náznak okamžitě pochopí. S údivem zjišťuje, že tomu tak není a udělá druhý naivní krok. Přitvrdí a naznačí víc. V této situaci už začíná být žena malinko nervózní. Za prvé z toho, že muž nechápe její, pro ni naprosto jasné náznaky. Za druhé, že vlasně vůbec nedělá tu věc, kterou už měl dávno udělat, protože mu to bylo naznačeno. Takto to může jít klidně do nekonečna a chudák žena potom vybuchne jako papiňák a osočí se na muže, který je vyděšený, protože absolutně nechápe, která bije. Nechápe, že mu bylo naznačováno, poukazováno a to prý dokonce tak okatě, že by si toho všimnul každý, kdo jen okolo prochází.
Když potom příjde na vysvětlování, většinou jsou ženy zaskočeny otázkou typu: Proč mi to neřekneš rovnou? Pak se dostaví odpověď: Nemůžu za to, že jseš natvrdlý jak balvan a nic nepochopíš!
Což je naprosto zbytečné. Přitom by stačilo jednoše říct: Mohl bys, prosím, vynést koš? Místo: Sakra, ten koš je zase plný a začína to tu smrdět, nemyslíš?
Chlapi totiž nemyslí. Nebo alespoň nechtějí myslet. Nejraději ze všeho nemyslí vůbec na nic. Popíjí pivko, přepínají kanály a mozkovou aktivitu mají utlumenou na minimum, nutnou k udržení základních životních funkcí. A v tomto okamžiku musí nastat přímý rozkaz. Jinak, milé ženy, nemůžete očekávat nic jiného, než opakované nepochopení vašeho bravurného náznaku.
Jiná situace ovšem nastává, když už si tyto náznaky muž uvědomuje a své ženě dal jasně najevo, že nehodlá nad těmito náznaky přemýšlet a že mu má říct rovnou to, co má na srdci. Takže už při první situaci jasného náznaku začíná nervóznět i on a čeká, až to bouchne buď na jedné nebo druhé straně. A znovu je to všechno zbytečné.
Tedy ženy, co chtějí lépe komunikovat s muži ať se převtělí do role hodného velitele a dávájí přímé dotazy, či rozkazy. Muž to překousne. Pro muže opačně, zapřemýšlejte někdy nad tím, co chcete říct a začněte větu třeba: Myslíš miláčku, že by bylo dobré...

Společenská pijavice

14. června 2012 v 8:56 | Hank009 |  Články
V poslední době se dějí přinejmenším zajímavé věci. Politikové ve sněmovně se asi rozhodli, že budou každý týden vydávat jednoho poslance policii kvůli údajnému podezření korupce nebo kvůli špatnému nakládání s financi. No konečně! Konečně už se nebudeme muset plácat do čela pokaždé, když náš stát uzavře na první pohled nevýhodný obchod a těm, kdo v tom mají prsty to všechno projde a dokonce si ještě nahrabou prachy pro sebe.
Zároveň si musím položit otázku, jak dlouho to potrvá a sněmovna bude prázdná. Snad do příštích voleb tam někdo zbude. Každopádně mi příjde, že mezi polospícími politiky prochází strachem oděná politická smrtka a většina poslanců jen čeká, kdy to policie vytáhne na ně a požádá o vydání.
Ať to dopadne jak chce, je mi z toho špatně. Chodím každý den do práce, kde se se mnou snaží vyjebat jakýmkoliv způsobem a pořád platím nějaké účty. Když si všechno propočítám, tak mi vlastně zbyde pěkný hovno. Za to vděčím daním, sociálnímu pojištění, které jak asi všichni víme si platíme proto, abychom dostali důchod, který nedostaneme. A stát si strhne velkou část mého platu, kterou rozhází šlendriánsky zadanými zakázkami nebo dokonce účelově zadanými zakázkami.
Otázkou dne tedy bude toto: Má cenu se s tím vším srát a dělat ze sebe každej den debila za pár šupů nebo jít na pracák, sociálku a začít žít jako flákač? Jako pijavice společnosti, na kterou všichni pracující plivou jed? Určitě by to byla menší újma lidem platícím daně než ty mnohamilionové ztráty na státních zakázkách. A je dobře, že už se to snad začíná řešit a dámy a páni politici si možná příště dají větší pozor. Snad. Nebo přijdou na jinou věc, jak v tom pokračovat dál, méně okatě a hlavně tak, aby na ně nikdo nepřišel.

Tonoucí se stébla chytá aneb když padnu já, padneme všichni

5. června 2012 v 22:19 | Hank009 |  Články
Když jsem zde psal o panu Rathovi, byl jsem na něj fakt naštvaný. Dnes po jeho vystoupení ve sněmovně jsem spíš smutný. Na jednu stranu chápu to, že to byl jasný příklad hesla "tonoucí se stébla chytá" , ale na druhou stranu ze sebe dělat chudáka, jak je s ním hrozivě zacházeno a na konec obviňovat snad všechny, na které si vzpomněl, tak to je ubohé. Rychlejší by bylo, kdyby řekl ty, kterým vinu nedává. Ubožácky to vypadalo hned ze začátku. Upřímně můžu říct, že po prvních patnácti minutách jsem chtěl přenos vypnout. Poslouchal jsem to jen z toho důvodu, že jsem byl zvědavý, kam až je schopen lékař dojít. Nevěřil jsem vlastním uším a musel jsem se smát výrokům, které zněly z poslancových úst. Těch možností, jak využít toho, že se mu dostalo práva pronést řeč bylo několik. Mohl se k tomu postavit jako chlap, přiznat to a pak si mohl směle vyprávět o tom, že to vlastně dělají všichni. Ale tvrdit, že úplatek nepřijal a naopak obviňovat všechny ostatní, že to dělají, nebo že špatně hospodaří s penězi, což je v podstatě to samé, je zbabělost. Nehorázné je to, že by byl nejraději, když už tedy padl on sám, ať padnou všichni.
Nepřehlédnutelné ovšem bylo, že o sobě mluvil jako o Rathovi a nikoliv o sobě samém. Není jedno, jestli položím otázku, zda David Rath přijal úplatek nebo jestli se zeptám: Vzal jsem úplatek? Psychologové tvrdí, že pokud to člověk takto dělá, je to obraný mechanismus na krytí toho, že dotyčný ve skutečnosti lže. A myslím si to i já.
Kdo mě ovšem pobavil byl kníže Schwarzenberg. Vůbec se mu nedivím, že se mu už taky nechtělo dál poslouchat bláboly a proto jak se říká, zahájil protestní spánek. Třeba se mu zdálo o tom, že je na Divokém západě a starý náčelník po projevu parví:
Bledá tvář, jemuž bílí říkají David Rath, vyje jako zbabělý kojot a nehodí se ani k tomu, aby se mu dostálo cti zemřít u mučednického kůlu. Naši bojovníci si nebudou špinit kopí jeho zbabělou krví. Howg.

Frajeři

4. června 2012 v 8:02 | Hank009 |  Články
Serou mě lidi, co píší nesmysly o zákazu kouření. Psát o tom, že chtějí celoplošný zákaz kouření na veřejnosti a zvednutí ceny cigaret na dvojnásobek je hovadina. Je to podobné, jako když malé dítě brečí, že se mu nějaký nesmysl nelíbí a postaví si hlavu, že pokud nedostane to co chce, bude brečet pořád. Jděte už s tím do prdele. Pokud jste si nestačili od revoluce všimnout, tak žijeme ve svobodné zemi. Jak moc svobodné tu rozebírat nebudu, na to odpovězte každý sám. Svoboda znamená, že se můžu já sám rozhodnout, zda do té zakouřené hospody půjdu nebo ne. Neznamená to však, že pokud se mi něco nelíbí, tak to chci zakázat všem. Kdyby si tohle dovolil nějaký politik, tak by spáchal politickou sebevraždu. (V našm státě se to občas děje, jen bez těch sebevražd).
Dnes platí to, že si každý majitel hospody může sám zvolit, zda bude restaurace kuřácká či nekuřácká. Těch nekuřáckých je po čertech málo. Proč? Nechodí tam lidi. Není to ono. Pohled na hosty, co příjdou do plné restaurace a odcházejí jen proto, že volné stoly jsou jen v nekuřáckých prostorech, mluví sám za sebe. Když někdo řekne, že je frajeřina nekouřit, tak musí být buď úplný hlupák nebo to nemyslí vážně. Přinejmenším se to dá použít jako dobrý vtip. Ať si ten pán někde stoupne s cedulí s nápisem "Jsem nekuřák, proto jsem frajer" a zajímalo by mě, jak dlouho mu to machrování vydrží a kolik lidí ho bude považovat za hrdinu. Fakt už běžte do řiti s těmahle blábolama. Je to to samé, jako kdybych napsal, že tyto bláboly o zákazu kouření mi ničí nervy, čímž mi poškozují zdraví a proto apeluji na vládu, aby zakázala veřejně se takto vyjadřovat, protože jinak to neumím vyřešit. Takže vy, co píšete tyto sračky si uvědomte, že nejste frajeři, ale malé plakající děti, když jim někdo nedá co si zamanou.