Testovací generace

11. července 2012 v 10:35 | Hank009 |  Články
Charles Bukowski jednou napsal: Na penězích jsou špatné dvě věci. Když jich máte málo nebo když jich máte moc.
Nevím, co tím přesně chtěl říct, ale rozvinul bych to po svém. Není až tak špatné mít peněz málo, blbé ovšem je, když jich je moc málo. Já se nacházím zrovna v období, kdy jich mám právě moc málo.
Představte si člověka po škole, takzvaného absolventa, který už má po dobu studií a po studiích dohromady odpracované tři a půl roku. Na to, že má po studích teprve rok, je to celkem úctyhodný výkon. Jsou to celé prázdniny na brigádách od doby, kdy mohl pracovat. Je to práce při škole a je to odvádění zdravotního a sociálního pojištění dvakrát do státní kasy. Jednou za vás platí škola a podruhé zaměstnavatel. Daně jako student neodvádíte, ale zaměsnavatel za vás státu peníze odvádí.
Takže by se dalo říct, že už máte odpracováno a na oplátku, když je potřeba, by se měl o vás stát postarat. Opak je však pravdou. Stát se na vás vysere. A to nepřeháním. Jdete na pracák a dozvíte se akorát to, že za vás zaplatí sociální a zdravotní a žádnou podporu, či sociální dávku nedostanete. Nemáte totiž odpracovaný alespoň jeden rok, za poslední dva roky života. Takže pak to, že jste odpracovali tři a půl roku, vám je úplně k ničemu.
Stát vám nasadí nůž na krk a vy se snažíte sehnat práci. Nějakou. Je to jedno. Stejně časem budete donuceni k tomu, že i přes vystudovanou vysokou školu půjdete za minimální plat někam pracovat. A odečtěte si nájem, pojištění, výdaje potřebné na to, aby člověk mohl vůbec pracovat a zbyde vám skoro nic. A během hledání práce se dostáváte akorát do dluhů, protože za něco žít musíte a příjem máte nulový. S nástupem do nového zaměstnání se situace ještě zhorší. Platíte dopravu, případně ubytování, stravování... A dluh se zvětšuje. V případě, že jste vzali práci, aby alespoň nějaká byla a je špatně placená, tato situace se může táhnout řadu měsíců, než se dostanete ze srabu a začnete se pohybovat v kladných číslech.
Další věcí je to, že vás to v té práci s největší pravděpodobností nebude bavit. Ale práci si musíte udržet, protože potřebujete vracet dluhy a ne si dělat další. Což zaměstnavatel vycítí a budete donuceni si nechat srát na hlavu. A kdyby jste chtěli založit rodinu? Zapomeňte. Nejde to.
Když se pak vaši rodiče diví, že se nehrnete do rodičovství, klesá porodnost, nebude kdo na placení důchodů, tak vězte, že vina není ve vás. Je to v podmínkách, jaké máte po sbsolvování školy. Navíc tato generace je první, testovací generací porevoluční éry dospívání, kdy nikdo neví, jak to všechno bude. Naše mládí bylo prožito ve svobodném světě a dosud není jasné, jaké dopady to bude mít na rodinný život.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 i.ace.k i.ace.k | 11. července 2012 v 13:41 | Reagovat

velmi dobře napsané a opravdu pravdivé! což je k pláči... ale co s tím my absolventi, co se topí ve sračkách můžeme dělat???

2 hank009 hank009 | 11. července 2012 v 21:55 | Reagovat

Těžko říct, kdybych to věděl, tak to sem napíšu. Myslím si, že to neví nikdo. Ještě si představte placené školství a pro mnohé studenty nucená půjčka. To už potom opravdu nevím, jak to budou absolventi zvládat.

3 Shari Shari | Web | 30. července 2012 v 20:05 | Reagovat

Perfektně napsané. Jo, je to tak. Absolventi vš to teď mají hrozně těžké. A aby si založili rodinu? Tak za deset let. Vlastně jsi to všechno v článku hezky shrnul. Něco je tady na hlavu. A to hodně moc.

4 bludickka bludickka | Web | 31. července 2012 v 9:10 | Reagovat

Tohle jsou přesně myšlenky, kterými se někdy zaobírám a mám z nich deprese. Když jsem se přestěhovala do Prahy, bylo to hodně těžký najít si práci, platit nájem a stejně nemám šanci našetřit na vlastní bydlení. A v práci si musíme taky nechat vše líbit, jen proto, že musíme být rádi, že jí máme. Jinak, když jsem neměla odpracovanou požadovanou dobu, tak jsem sociální dávky dostávala - asi patnáctset.

5 Vendy Vendy | Web | 31. července 2012 v 14:18 | Reagovat

To máš bohužel pravdu. A další pravda je taková, že absolventy škol nechtějí přijmout, protože nemají požadovanou praxi. A ti, kteří tu praxi mají, už jsou pro zaměstnavatele staří. Paradoxy, paradoxy.
O mzdách a platech na minimální úrovni ani nemluvě. Pokud je člověk sám, tak se má sakra co ohánět. Pokud jsou dva a dají platy dohromady, tak jeden plat padne na poplatky a z druhého žijou, tak to většinou je. A nedivím se, že se nehrneš do zakládání rodiny - kde vzít další peníze na dítě, které potřebuje a to skutečně potřebuje aspoň základní výbavičku - a ne všechno se dá pořídit z druhé ruky. O bydlení ani nemluvě, i když se dá bydlet s rodiči, v nejhorším případě, kdysi to tak bývalo normální a asi se do toho budou lidi vracet, protože ne každý má na hypotéku.
Neveselý článek, ale on i ten život je v podstatě neveselý.

6 Vendy Vendy | 31. července 2012 v 14:20 | Reagovat

P.S. nejhorší je ten pocit, kterým ti dávají najevo, že bys měl být vděčný za práci, ve které se nadřeš, která je pod tvou úroveň vzdělání a hlavně která je mizerně placená, navíc do které cestuješ třeba hodinu a půl tam a hodinu a půl zpátky, takže to máš tři hodiny ztraceného času denně, za pět dní to dělá patnáct hodin, za měsíc čtyřicet pět. Znásob to na roky a máš pěknou řádku ztracených dní.

7 mengano mengano | Web | 5. srpna 2012 v 11:52 | Reagovat

Máš hodně pravdy, ale ne vždy musí být zaměstnavatel nutně hajzl. Zaměstnávám pár lidí a věř mi ( a nebo klidně nevěř, nikdy by ch se k nim nechovala jako prase. A víš proč? Protože se tak nějak navzájem živíme. Já jim zajistím práci, oni mně dají výkon. Za výkon zaplatím. A zaplatím tak, abych se nemusela sama před sebou stydět. Hodně let jsem byla sama zaměstnanec a tak vím, jaké to je, mít šéfa debila:))

8 mengano mengano | Web | 5. srpna 2012 v 11:57 | Reagovat

[5]:
Venduy, na druhou stranu je ovšem taky pravda, že někdy mládež naprosto postrádá soudnost. Přijde žádat o práci absolvent, ano má vzdělání, bohužel nemá praxi a "prakticky" téměř nic zatím neumí. Ale má velice přesnou představu, kolik za to "nic" musí dostat. To mne někdy opravdu dovede naštvat. Nebo - v CV mě omráčí perfektní znalostí angličtiny a v reálu horko těžko skládá číslovky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama