Chlapská údržba

28. listopadu 2012 v 11:13 | Hank009 |  Postřehy odjinud
Listopad je pro mě hektické období. Ne každý rok, ale letos zkrátka je to měsíc, kdy pomalu nevím, kam dřív skočit. Každým dnem se vyrojí nová fakta, nové povinnosti, co musím v tom či onom týdnu všechno zvládnout. Potřebuji odpočinek, ale nejde to. Víkendy nabité, pořád nějaká akce a u toho člověk moc nezrelaxuje. V týdnu do práce, po práci další aktivity, další práce a povinnosti.
Zkoušel jsem všechno možné, abych to napětí alespoň trochu uvolnil. Nic nezabíralo. Ani dávno osvědčené metody, které dřív zabíraly spolehlivě. A pak jsem na to přišel. Chtělo to úplnězákladní věc, na kterou jsem skoro zapomněl. Už mi to všechno začalo přerůstat přes hlavu a pomalu jsem ze všeho šílel. I každodenní maličkosti mě dokázaly pohnout žlučí a vzbudit ve mně pocit nenávisti ke všemu, na co jsem se podíval.
Co to tedy bylo? Jednoduchá věc. Být jeden den sám. Udělat si chvíli čas na sebe a nedělat vůbec nic. Vypnout mozek, schovat se do své imaginární prázdné krabice v hlavě a nemyslet vůbec, ale vůbec na nic. Byl jsem překvapen, jak blahodárně to působí a s jakou rychlostí to zabírá. Byl jsem jak vyměněný a přitom stačilo jen se zavřít před světem a přestat vymýšlet zaručené metody na zbavení stresu.
Úplně jsem zapomněl na důležitou chlapskou potřebu. Být sám. Chápu všechny rybáře, myslivce na čekané nebo jen obyčejné chlápky zavřené o samotě v garáži. Účelem totiž není něco ulovit, ale užít si ten pocit, kdy není nikdo jiný okolo, kromě chlapa samotného. Je to v mužích zakotveno už od pradávna. Stará potřeba, kdy byl chlap schoulen někde v křoví a čekal, až mu zvěř přijde na mušku. Tříbil si myšlenky a v hlavě měl stejný klid, jako ten co panoval okolo něj.
Někdy už mívám skoro ponorku ze všech těch událostí kolem mě a jsem ve stresu, ani si to kolikrát neuvědomuju. A zde naléhám na všechny ženy, aby pochopily, že tato pradávná chlapská potřeba samoty v nás pořád dříme a umožnily nám dělat tyto pro nás tak nezbytné věci. Nedivte se, že si takto nejlépe odpočineme a dejte nám tu chvilku jen pro nás samotné. Odvděčíme se vám dobrou náladou, svěžím větrem v zádech a nebudeme vás chtít počastovat za cokoliv, co uděláte. Neděláme to kvůli tomu,že nechceme být s vámi, ale kvůli tomu, abychom s vámi vůbec mohli být a nechtěli vás každou chvíli roztrhat na kusy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aňa Aňa | Web | 8. prosince 2012 v 13:27 | Reagovat

Myslím si že samotu mají rády i ženy. Aspoň já.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama