Od pátku přes pohlavní choroby k pravidelným návštěvám lékaře

8. února 2013 v 9:23 | Hank009 |  Články
Pátek není normální den. Pokud nemáte na tento den naplánováno zrovna něco, co se vám nelíbí, tak je to super den. Ve škole jsem to tak nevnímal, možná to taky bylo tím, že jsem tam moc nechodil, ale na tom nesejde. V práci je to fajn. Od rána přichází lidi s úsměvy na rtech, celým dnem se nese odlehčená nálada, vtipkuje se a každý má v hlavě zakódováno, že až večer přijde domů, má volno. Může někam vyrazit, oddechnout a navíc má dva dny k dobru, kdy může pohodlně relaxovat, když to v pátek přežene s alkoholem, drogami nebo jinými svinstvy, na které se dá jednoduše navyknout. Třeba děvky. Nebo spíš děvkaři. Mám jednoho kamaráda, který trpí ohavnou závislostí na ženách. Nemyslím tím, že by potřeboval k životu ženu, žil s ní a byl v pohodě. Ne. On potřebuje alespoň jednou týdně jinou. Tvrdí sice, že je to jeho koníček, že ostatní mají třeba chlast a on že má ženský. Jediné neobvyklé až zavádějící je jeho posedlost takovým malým sešitkem. Do toho si píše všechny, se kterými spal, píše si jejich jména a další údaje, které se mu podaří o dotyčných dámách zjistit. Taky každý půlrok chodí na testy pohlavních chorob, protože odmítá používat kondom. Vždycky s obřím úsměvem a nedšením ukazuje výsledky a chlubí se, že je čistý a že ještě nic nechytl.
Taky to byl právě on, komu jsem volal, když jsem měl podezření, že jsem něco chytil. Chlapi to totiž nemají zařízené jako ženské. Nechodí ke gynekologovi, a když na něco přijde, spousta z nich nemá ani tušení kam se s problémem obrátit. Byl jsem z toho tenkrát dost nervózní, když jsem k doktorovi šel a modlil jsem se, ať to není nic vážného. Říkal jsem si, že mi napíše antibiotika a ty to spraví. Nakonec to byla jen nějaká banalita a od té doby sdílím radost s kamarádem, když dostane výsledky testů.
Nicméně bych rád podotknul, že muži jsou velmi přecitlivělí, když jde o jejich zdraví, navíc pokud se týká jejich přirození. Bože! Mám nějakou vyrážku! To je určitě syfilis nebo kapavka! A okamžitě sednou k internetu a zobrazují ohavně vypadající fotky, polévá je studený pot a dostávají takřka panickou hrůzu. Mezi chlapy se takové věci neřeší. Není obvyklé říct: Hele, kámo, rozkvetl mi můj malej, nevím, co dělat. Ženská to nadhodí v debatním kroužku a tři z pěti slečen jen mávnou rukou, že to nic není, že to měly už několikrát. Stejně všude píší, že se má jít k doktorovi a nic nepodcenit. Tak jsem šel i já.
První otázka zněla: Máte přítelkyni? Z ní jsem vyvodil to, že se asi v následující otázce doktor zeptá, zda má i ona nějaké podobné problémy, výtoky a podobně. Přiznal jsem, že mám.
"A to vám našla ona nebo jste si to našel vy sám?"
" No, našel jsem si to já sám." Po mém konstatování doktor něco zamumlal pod vousy a napsal něco do počítače.
"Víte, ono je dost zvláštní, když máte přítelkyni a najdete si něco podobného sám. Většinou to najde právě ta partnerka."
"Zjistil jsem to ve sprše."
"Když muži nemají přítelkyni, tak mají tendenci si pořád se svým penisem hrát, prohlížet si ho a většinou zpanikaří, když uvidí malý pupínek." Na to jsem nedokázal reagovat.
"Tak se vysvlečte, podíváme se na to." Odložil jsem si, vytáhl svůj klenot a nechal se osahat gumovou rukavicí. Nebylo to tak nepříjemné, jak jsem si představoval předtím. Dokonce bych řekl, že ledová ruka nádherné blondýny způsobuje daleko nepříjemnější pocity. Říkal jsem si, že to bude brnkačka. Teda alespoň předtím, než doktor namáznul prst vazelínou a řekl mi, ať se předkloním. To mě polil studený pot.
"Moment, moment, ale jakou má souvislost moje prostata s tím svinstvem na mém žaludu?" Rozpačitě jsem se snažil z následujícího vyšetření vycouvat.
"No když už jste tady, tak vám udělám kompletní prohlídku." Super, takže jsem se předklonil a můžu říct, že bych v této nečekaně nastalé situaci raděj uvítal tu ledovou ruku nádherné blondýny na mých koulích než ten doktorův nepříjemně slídí prst v místech, která jsou v mém případě pouze jednosměrná. Cokoliv ven ano, ale nikdy nic opačným směrem. Naštěstí to trvalo jen pár sekund a mohl jsem se obléci.
Nastala chvilka pravdy. Doktor dokončil prohlídku, sedl si za stůl a ťukal do počítače. To je přesně ta chvilka, kdy se třesete strachem. Zároveň však pociťujete mírnou úlevu z vědomí, že vyšetření máte za sebou. Ty dlouhé minuty čekáte, než doktor vyřkne ortel.
"Podívejte se, není to nic vážného, je to zcela běžná věc, stává se to… bla bla bla…" Mé tělo hřeje pocit, že je to v pohodě, balvan, který spadl, byl slyšet určitě hodně daleko. Dostal jsem nějakou mastičku a za týden bylo vše tak jak má. Začal jsem vážně přemýšlet o mé nedůslednosti v používání ochrany a hned si koupil dvě krabičky kondomů do zásoby. Všichni pánové mi určitě dají za pravdu, když řeknu, že to s gumou není ono. Navíc, takové ty čachry, kdy jsou oba partneři nažhavení jak výfuk od Ferrari a vy začnete hledat krabičku, dlouze z ní tu hnusně páchnoucí latexovou věc vytahovat a to vůbec nemluvím o nasazování. To může být někdy zábava, která udělá z celé dobře rozjeté hry úplnou frašku. Jasně, v prvních pár pokusech může být vzrušující představa, že to je podobné jako s profesionální děvkou, ale věřte, že není nad klasiku maso na maso.
Doktor mi nakonec doporučil pravidelné návštěvy každý rok, takže jsem se stal pacientem navštěvujícím jeho ambulanci a vylepšuji mu tím výplatu za to, že mě vlastně nijak neléčí. Jak uklidňující.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 BJ BJ | 8. února 2013 v 13:19 | Reagovat

Velice povedený článek. Návštěvu ornitologa jsem si užil v úplně stejném duchu. Včetně vyšetření ventilu:)

2 Zamina Zamina | 17. května 2013 v 21:52 | Reagovat

DObře jsem se teď zasmála :D super Honzíku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama