Když z nebe padají hovna

6. června 2013 v 23:19 | Hank009 |  Články
Dlouho jsem sem nenapsal nic tak z patra a pořád jen plivu jed na situaci v naší zemi, na světovou situaci a vůbec na různá pobuřující fakta, což jen podněcuje živé komentáře, za které jsem mimochodem velmi rád, ale tak nějak se mi vytrácí ta autorská jiskra, která mě doprovázela v začátcích tohoto blogu. To že mě serou povodně je jedna věc, to že se prosralo miliónů na protipovodňové opatření je věc další, ale to, že prakticky odchází má můza je nejhorší ze všeho.
Jasně, je evakuováno několik tisíc lidí, dobře, beru to. Ale mrkněte do vedlejšího Rakouska, jak si s tím poradili. Prostě za ty vybrané peníze postavili prottipovodňovou hráz a ta funguje jak má. Ne jak u nás, kde se půlka financí rozkrade a druhá půlka jde na to, aby se to udělalo úplně na hovno. Nakonec to tam ti odborníci stejně nainstalují pozdě, takže co dodat? Nic, tomuhle státu nepomůže ani.... prostě nic...
Ale abych se vrátil k tématu a tím je něco sesmolit jen tak na pobavení. Když už jsme přežili všechny ty Paroubky, Klausovic rodinu a momentálně se ze všech sil snažíme ignorovat Zemana, tak přece nebudeme věšet hlavu. Není všechno jen na tu hnědou a smradlavou věc. Jde o to, že i přes to, že byla kurevsky dlouhá zima, kdy se už všichni těšili na jaro, tak to rádoby jaro se jen tak na oko ukázalo, my se vyvalili s těmi petkami vína ven, nechali se opalovat oskarem, sbírali dlouho očekávané joulíky a nechali si od počasí bláhově namluvit, že všechno zase bude v pořádečku a nakonec co? Zase ten hnusně zapáchající hnědý váleček. Prostě hovno. Jako kdyby vám někdo plivnul do ksichtu. Začalo chcát a nějak nepřestávalo. Čekal jsem, že začnou padat třeba trakače, ale to už bych byl asi velký skeptik. Připadlo mi to, že pršet přestane snad jen v tom okamžiku, kdy začne sněžit.
Ale abych pořád jen neházel špínu a nevylíval si tady ty svoje blbé nálady a otravné argumenty. Sem tam se i přes ty šedé mraky prorve pár teplých paprsků a byť jen na chviličku nás ta velká žhavá koule pošimrá, tak to dělá divy. Člověk má hned chuť něco dělat, vyrazit ven na vzduch, pobavit se s přáteli v parku, vzít kytaru, hrát až do rozbřesku, prostě cokoliv, co není omezené blbou náladou a počasím. Já chci do prdele jaro. Chci vidět, jak všechno kvete, chci cítit ty vůně přírody po dlouhé zimě. Chci si lehnout na vyhřátou mez, chci si to prostě jen normálně užívat. Mám rád léto, hlavně soumrak a noc, kdy se všechno uklidní, teploty se ustálí a není problém být do rána venku. Ale copak tohle bylo nějaké jaro? A co vůbec přinese léto? Depresivní a blbá nálada je cítit všude kolem. Šíří se rychleji než kapavka v porno průmyslu. Na druhou stranu pozoruji, že tohle je období, kdy se lidé nějakým záhadným způsobem semknou, začnou si naslouchat a začnou držet pospolu. Každý už je totiž tak unavený ze všech těch negací, že si začíná uvědomovat, co je opravdu důležité. A i když se to může zdát jako laciné kecy, tak vím jedno. Nejdůležitější jsou lidé, kterými se obklopujeme, protože jen s nimi můžou klidně padat trakače a stejně se tomu budeme jen smát. I když hovno bude smrdět pořád stejně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ján Zákopčaník Ján Zákopčaník | 10. června 2013 v 16:13 | Reagovat

Tento způsob léta“, děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, „zdá se mi poněkud nešťastným.

2 Lukáš Lukáš | 28. července 2015 v 11:37 | Reagovat

Mě se to nechce číst

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama