Červenec 2013

Peníze, sex a souložení

26. července 2013 v 13:13 | Hank009 |  Články
Zdravím všechny mé čtenáře a hned ze začátku bych chtěl začít poněkud zostra. Mám vás všechny rád, děkuji vám za vaši přízeň, ale musím vás velmi zklamat. Nebo alespoň ty, kteří si myslí, že se svět točí jenom kolem peněz. Je sice pravda, že se penězi všichni honí, někteří kradou, někteří, nebo i některé (zlatokopky), na to mají někoho jiného a ostatní chodí do práce. Vlastně ony ty chuděry zlatokopky taky chodí do práce. Uspokojit sexuálně smradlavého starého perverzáka asi není procházka růžovým sadem. Ale dostává se jim za to na oplátku parádního života na vysoké úrovni.
Svět se totiž netočí kolem peněz, ale v prvé řadě jde o sex. Peníze vyděláváme jenom proto, abychom přežili a mohli mít sex. Nebo v případě některých žen oporu v mužském protějšku výměnou za sex. Takže jsme zase u toho. Takové blbosti jako kolikrát denně které pohlaví myslí na intimní spojení s druhým pohlavím je na nic. Osobně bych řekl, že na to myslí všichni, všude a pořád. I když si to neuvědomují. Ono pokud totiž člověk myslí třeba na to, jak se musí celý den pařit v kanclu, tak si spíš představuje, jak by nejraději šel někam na koupaliště. A co se dělá na koupališti kromě koupání? Chodí tam spoře odění lidé a to zavání ničím jiným než myšlenkami na sex. Kdo sex nemá, tak se snaží ho mít a cítí se frustrovaný.
Mnohokrát jsem někde slyšel různá moudra, že peníze jsou sice super, ale nenahradí to člověka, s nímž by dotyčný mohl trávit volné chvíle. A překvapivě mě zase napadá sex. Nebo se snad mezi vámi najde někdo, kdo by si nechtěl zasouložit?

Seznamkové vystřízlivění

24. července 2013 v 17:32 | Hank009 |  Články
Před časem jsem napsal článek o tom, že hledám ženu. Zamýšlel jsem to jako možnost, nikoliv jako to, že okamžitě začnu neúnavě brouzdat po seznamkách, chodit do klubů a všemožně tahat čísla snad ze všech, které potkám. Mé okolí to vzalo jako neoblomný postoj a proměnilo mě ve štvance na ženy. Tomu se musím od srdce zasmát, protože takový jsem nikdy nebyl, ani to neumím a nemyslím si, že by to byla nějaká osvědčená taktika k tomu, abych někoho našel.
Také se mnozí podivili, že chci hledat seznámení na nějakých seznamkách. Někteří mě dokonce za to odsoudili do skupiny největších zoufalců a lidí, kteří si neumějí najít protějšek "normálním" způsobem. K tomu bych měl pár postřehů. Našel jsem nějakou seznamku, ale nebyla nijak zvlášť aktuální. Několik měsíců staré inzeráty, které vypovídaly akorát tak o tom, že jdu s křížkem po funuse a večer opět nastoupí stará dobrá ruční práce. Nicméně díky nadhledu, který jsem zaujal, jsem odpověděl na inzerát: Fotografka hledá nahý objekt na focení. Odpověděl jsem velmi stručně a dostalo se mi celkem rozsáhlé odpovědi, z které vyplynulo následující. Slečna mě utvrzovala, že se mohu fotit, jak budu chtít. Klidně i v trenýrkách, ale že pokud bych měl zájem, může být ona klidně jen v kalhotkách nebo docela nahá. Navíc mi nabídla, že mě může nafotit nebo natočit s její kolegyní, se kterou se mohu buď mazlit, nebo mi může různé sexuální praktiky vykonávat ona a nebo může dojít klidně i na sex. Případné fotky nebo video budu mít jen pro sebe a ujistila mě, že si nedělá žádné kopie. V závěru se nezapomněla zmínit, že doufá, že nejsem naivní, že to není zadarmo.
Takže asi tak k seznamkám. Další inzeráty byly velmi smutné, kde mi z toho krátkého textu bylo dotyčných slečen líto a tak jsem tyto vody opustil. Měl jsem v plánu si domluvit s několika slečnami schůzku a napsat tady, jaké byly, co říkaly a jak to celé dopadlo. Nicméně po shlédnutí těchto inzerátů jsem pochopil, že to dotyčné myslí dost vážně a dokonce to v některých případech vypadalo jako stébélko poslední naděje, které se zoufalé slečny snaží najít. Jo a taky je to plné inzerátů, kdy pohledná a mladá žena hledá zajištěného staršího muže. Což nejsem, leda že bych se někde hodně vysoko přivázal provazem a cítil se alespoň v tomto ohledu zajištěný.
Docela jsem si tím článkem v okruhu svých přátel zavařil, protože se mě na to všichni nekonečně vyptávali a dávali zaručené rady ať už na seznamky, místa vhodná k seznámení a tipy, kde by to mohlo klapnout.
Říká se, že člověk si většinou pamatuje jen to dobré a proto bych se nechtěl unáhlit a po hlavě se vrhnout do nějakého vztahu, kde bych se cítil jako ve svěráku. Když jsem totiž objektivně zavzpomínal na minulé vztahy, tak jsem se celkem vyděsil, do čeho jsem se to pustil.
I když se mi líbilo, jak se postupně začaly některé z mých kamarádek či bývalých známostí se mnou více bavit a některé oprášily staré zašlé časy, tak jsem zjistil, že zas tak horké to s hledáním nějaké vyvolené určitě nebude a nechám tomu jako vždycky volný průběh.
Každý totiž chce, co nemá. Svobodný chlap chce pravidelný sex a někoho na dlouhé večery, ten ve vztahu by zase rád přivítal kousek samoty, svobodného rozhodování a nevázanosti. Holt je život takový a nadávat budou všichni pořád. Když prší, tak nadávají na déšť, když svítí slunce, tak chtějí, aby pršelo, zkrátka se nikomu nikdy nezavděčíte ničím. A co z toho plyne? Asi využiju situace, kdy nejsem na nikoho vázaný a někam odjedu. Na rok, na dva, prostě někam pryč, trochu zažít jiný život. Třeba na štiky do Finska…

Hledá se žena

15. července 2013 v 19:57 | Hank009 |  Články
Nerad to přiznávám, ale poslední dobou si už tak nelibuji v tom, že jsem sám. Asi nazrál čas a je potřeba se poohlédnout po nějaké té partnerce. Nevím, jestli se to vůbec hodí na blog, s politikou to nic společného nemá, se společností asi taky ne, leda že by ona vyvolená byla Iveta Bartošová a tím bych se rázem dostal na první stránky bulváru. Snad by se to s krabičkou prášků na uklidnění a bednou flašek alkoholu dalo zvládnout. Moment, na tohle bych asi potřeboval i nějaké prášky pro mně, protože by to znamenalo, že jsem se dočista zbláznil. Na cvokaře by to bylo určitě.
Zase neúmyslně odbíhám od tématu, ale je to pravda. Všichni vědí o Ivetě a o tom, že se ztratila. Ale proč? Nechápu, proč nám to vůbec Iveta udělala. Byla taková krásná, pěkně jí to zpívalo a najednou je z ní troska. Když jsem se jako kluk díval na film Svatba upírů, tak ne že bych se nějak bál, ale spíš mi tvrdnul z Ivetky, jak byla nevinná, krásná a přitom přitažlivá. Jasně, byl jsem jenom kluk, měl jsem to ještě v hlavě pomotané, ale dneska je úplně zapomenutá. Chuděra. Takže Ivetu neberu. Holt se s tím bude muset smířit. A ne že to někdo vykecáte, nebo si kvůli tomu bude muset platit další extra hodiny navíc.
Každopádně kvůli tomu, že se hledá žena jsou dokonce i písničky v rádiu, tak proč bych koneckonců o tom nemohl psát na vlastním blogu? Už tak na ty stránky dost seru a i když je pravdou, že mě poslední dobou nic moc nenapadá, tak možná že nějaká teplá a příjemná ženská náruč by dokázala zase rozvášnit toho polomrtvého blogera, který, a teď zcela vážně, opravdu není blogerem a mohlo se zase něco zajímavého na těchto bohem zapomenutých stránkách dít.
Je mi jasné, že nejvíc táhnou prasárny. Ale ani na to nějak nemám náladu. Navíc v situaci, kdy hledám nějakou potenciální paní Hank nula nula devítkovou, by nemuselo být přínosné honosit se titulem starého prasáka či nějakého zvrhlíka. Ne že bych jím byl a klidně to i popřu, na druhou stranu, každý máme v sobě něco trošičku perverzního. Jsme přece jen lidi a co někomu může připadat zvrhlé, tak druhému přijde úplně normální.
Když tak nad tím uvažuji, tak mě jako nejjednodušší napadla nějaká seznamka. Jasně, je to pod úroveň, ale co je teda lepší? Přes internet navázat kontakt, vzít onu osobu na kafe (čtyři piva a dvě dvojky bílého) nebo někde ožralý, s dostatkem sebevědomí a egem nafouknutým jak Hitlerova vzducholoď sbalit holku, vzít si na ní číslo a pak si stejně na internetu pořád psát? Nevím. Každopádně zkusím asi obojí a mohl bych si tu otevřít takovou rubriku, kde bych informoval o mých úspěších a pádech. To je nápad! To by mohlo fungovat. Takže to zkrátím a seru na nějaký závěr, jdu prolistovat nějaké seriózní seznamky. Moment, jsou vůbec nějaké seriózní?

Článek jako Brno

12. července 2013 v 10:05 | Hank009 |  Články
Poslední dny je internet plný komentářů, diskusí a dokonce dost vášnivých diskusí ohledně nového raperského klipu o Brně. Ona údajná hymna Brna v mnohých lidech vzbouzí pohoršení a nepřiměřené reakce. Správci internetových stránek nestačí mazat rasistické komentáře, a aby taky ne. Situace ohledně tohoto tématu je v poslední době velmi napjatá a pomalu se překlápí do starého známého: pokusíme se to zamést pod koberec.
Všimněte si, jak při prvních demonstracích se řešily sociální dávky, nezačlenitelnost Romů do české komunity, problémy s nimi a podobně. Dnes se píše o tom, že se s nimi přece v jejich komunitě žít dá, že je tam spousta dobrých lidí a bílí s barevnými dohromady dokážou žít. Už to totiž začíná všem pěkně přerůstat přes hlavu, takže se nastolila následující taktika: když problém nejde řešit, tak se začne psát o tom, že to vlastně problém vůbec není, že se dá na věc dívat i z jiné strany a jakmile se tyto fámy začnou šířit správným směrem, začne se tvrdě zakročovat proti těm, co si myslí opak a následovat budou exemplární potrestání. A tím se celý problém jakoby na oko vyřeší. Ti, co volají po změně, dostanou pořádně za uši, protože změnu nechce nikdo provést.
Nicméně abych se vrátil k tomu klipu. Přijde mi, že přesně vystihnul všechny temné stránky města, jako takového. Samozřejmě že Brno nabízí mnoho krásných míst, kde se dá výborně relaxovat, popíjet vínko z petky na Petrově, tančit u toho salsu, nicméně návrat v nočních hodinách přinese přesně ten pohled na odvrácenou stranu města, jak je vyobrazena v onom klipu. O tom, že je to rap a že to není bůhvíjaký text, se nemá smysl vůbec vyjadřovat. Existuje spousta lidí, kteří chodí městem s růžovými brýlemi a snaží se všechny tyto věci nevidět. A právě tento typ obyvatelstva může pojetí vydavatelů webu Prigl.cz pohoršovat. To že jsou tam cikáni, je jen taková spojka jak ještě víc rozvířit reakce.
Prostě a jasně. Je to temná stránka Brna a co si budeme nalhávat, přesně taková je. Každé město má své vady i krásy a nemůžou se pořád dokola jen pět chvalozpěvy a tvářit se, že něco takového neexistuje. Existuje, existovalo a existovat bude. Ať se vám to líbí nebo ne.

Prezidenské ego nás táhne do pekel

4. července 2013 v 17:17 | Hank009 |  Články
Poslední dobou nemám vůbec chuť jakkoliv komentovat dění na naší politické scéně. Každý článek, kde je fotka Zemana, mě hne žlučí jen při tom pohledu. Nebaví mě to číst, pokaždé se akorát vytočím, naseru a při každém dalším článku se deprese jenom prohlubuje. A kdo by chtěl být v depresi, že? Jakoby nestačilo, že se všude Zeman kafral tím, jak byl zvolen lidem a jak ho všichni milují. Snaží se maximálně rozšiřovat své pravomoce a mluvit do věcí, které by jako prezident měl nechat na pokoji. Nejhorší je, že mu to všechno krásně prochází a on si tak libuje v pocitu, jaký je to mocný chlápek. Nemám ho rád. Nevolil jsem ho a všem jsem říkal, ať pro něj nehlasují. Nepovedlo se a tady to všichni máme. Dosadí si koho bude chtít prakticky kamkoliv a na to co se právě rozjíždí a na důsledky celé této Zemanovské mašinerie se můžeme těšit. Na vše se teď bude nahlížet jinak a pan prezident bude dělat jisté kroky jen proto, aby ostatním dokázal, že je to v jeho pravomoci a masíroval si tak svoje přemrštěné ego. Myslel jsem si, že je to právě Klaus, který má ego nejvýš ze všech, ale přišel Miloš a jsme na stejné úrovni, ne-li na vyšší. Ale to všechno ještě přijde.
Jediné co se dá dělat je obrnit se trpělivostí a doufat, že nebude až tak zle. Ze zkušenosti ale vím, že bude ještě hůř a všichni si to protrpíme. Všichni až na jednoho člověka a pár jeho známých a těch, co mu lezou všemožně do prdele.