Soutěž o nejlepší povídku

13. září 2013 v 15:10 | Hank009 |  Články
Je obecně známo, že muži jsou velmi soutěživí. Někdy se z nich i kvůli naprosté malichernosti stanou opět kluci a s obrovským zápalem se ponoří prakticky do jakékoliv hry, která má převážně nesmyslná pravidla, ale jedno je důležité, mohou hrát a mít možnost vyhrát. Už jen ten pocit té možnosti zvedá adrenalin v krvi, hlavou začnou probíhat taktiky, plány, slabiny soupeře a hlavně jak všeho využít ve svůj prospěch. Někdy je na takovou podívanou celkem legrační pohled. A to nemyslím hry typu "hádej, co tu páchne" nebo "soutěž o nejdelší a nejhlasitější krknutí".
Proč o tom píšu? Náhodou jsem narazil na soutěž o nejlepší povídku a dostavil se mi přesně ten výše popsaný pocit. Nějakou dobu jsem si žádnou nenapsal a téma mi taky vyhovovalo. Setkání s literární postavou. Okamžitě se mi v hlavě rozjel kolotoč nápadů a myšlenek točící se okolo mé oblíbené literární postavy. Henry Chinaski známý taktéž jako neohrožený Hank z mistrovských děl slavného Bukowského. Přemýšlel jsem, že děj umístím do nějakého zapadlého baru s nějakou průměrnou zápletkou ve stylu dlouhého monologu o něčem naprosto odlišném od zvoleného prostředí a na závěr celé povídky to stočím k překvapivému závěru, že jsem mluvil právě se známým Hankem a nasadím tomu nějakou vítěznou korunu v podobě vyvrcholení příběhu, který by nikdo nečekal. Potenciál tam byl. Nicméně přes veškerý můj zápal jsem dál četl pravidla o soutěžní povídce a nemůžu říct, že jsem nebyl překvapen, když jsem se dočetl podrobná fakta. Ve skutečnosti jsem byl šokován asi takovým způsobem, jako když vám někdo oznámí, že dostanete super rychlé sportovní auto, ale nebude ho moct kvůli nesmyslným důvodům řídit. A prodat ho taky nemůžete. Nebo si to auto řídit můžete, ale pod podmínkou, že vám useknou obě ruce a přelámou stehenní kosti.
Tou limitující podmínkou byl fakt, že povídka může být dlouhá maximálně jednu normostranu, což je 1800 slov. Teda pardon, znaků! Což je přibližně stejně tak dlouhé jako tento článek právě v tuto chvíli! To by nestačilo ani na slušnější úvod! Je to jako by vám řekli, že můžete soutěžit ve výstavbě moderního mrakodrapu, ale dali vám na celou věc jen pár stovek, ze kterých to musíte celé financovat. Nebo by vám dali za úkol uspokojit ženu, ale nesměli byste se jí vůbec dotknout a dokonce ani přiblížit na sto metrů. I když tohle je docela špatné přirovnání. Viděl někdy někdo uspokojenou nebo alespoň spokojenou ženu? Každopádně je to nemožné.
Takže nakonec po menším rozčarování následovaným drobnějším zklamáním jsem se celému týmu organizující soutěž o povídku vysmál a napadlo mě, když tedy nechtějí číst dlouhé texty, proč nezvolili jiný žánr? Třeba poznámku nebo nejveselejší status či komentář. Myslím, že by to vyšlo nastejno. Nebo literární soutěž o nejlepší hlášku? Každopádně pokud by v budoucnu chtěli vymýšlet podobné scifi pravidla jako tentokrát, tak bych je postavil před srovnatelný úkol. Nakázal bych jim odstranit si přirození a jako nástroj bych jim dal pouze tupou polévkovou lžíci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janka Janka | E-mail | Web | 13. září 2013 v 18:32 | Reagovat

Někde jsem četla, že zaujmout a vypilovat hlavní myšlenku na krátkém rozsahu je to nejtěžší, co může být - lepší napsat celou kapitolu nebo knihu, než se pokusit smrknout vše do jedné normostrany.
Proto u nás není ani tak úspěšný Twitter - vejít se se statusem do 140 znaků je o hodně těžší a náročnější než si na Facebooku zvesela vypisovat:)
Zkus to! Je to výzva! Každé slovo budeš vybírat do naprosté preciznosti:)
Btw: některé ženy jsou velice spokojené, právě a jedině tehdy, když se jim určití muži nepřiblíží víc jak na 100 metrů :)

Janka

2 hank009 hank009 | 16. září 2013 v 16:26 | Reagovat

Právěže to výzva není. Nebo alespoň pro mě ne. Dělat něco a mít u toho svázané ruce je nesmysl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama